Střípky

Světový unikát

V obci Šošůvka na Brněnsku stojí Kaple sv. Václava a sv. Anežky České, její oltář a kříž jsou ze skla. Autorem unikátního díla, které nemá ve světě obdoby, je brněnský výtvarník Valér Kováč, který tak posunul využití skla do dalších, tentokráte duchovních sfér. Toto mimořádné dílo je důkazem, že ploché sklo své možnosti zdaleka nevyčerpalo a jistě nám i v budoucnu nabídne nová, a mnohdy překvapivá řešení. Kříž je z čirého floatu o síle 6 mm. Váží 740 kg, vysoký je 485 cm (+ patnácticentimetrový schod) a široký je 280 cm, síla reliéfu je 28,5 cm. Oltář je rovněž z čirého floatu o síle 10 mm, váží 610 kg, výšku má 87 cm, šířku 75 cm, délku 197 cm, blok bezpečnostních lepených skel je silný 10 cm.

Výtah v akváriu

V Moskvě roste nejvyšší budova Evropy mrakodrap Federation Tower, jehož výška bude činit 345 metrů, s hrotem dokonce 445 metrů! Vyroste v mezinárodním obchodním centru Moscow City přezdívaném „Moskevský Manhattan“ a bude tvořen dvěma věžemi vysokými 345 a 240 metrů. Ve věžích vzniknou kancelářské prostory, apartmány a luxusní hotel. V nejvyšších patrech bude umístěna restaurace s výhledem, posilovna, bazén, televizní studia a vyhlídkové terasy. Na střeše bude umístěn heliport. Uživatelům budovy poslouží panoramatické výtahy, pohybující se rychlostí 10 m/s. Centrální vyhlídkový výtah bude stoupat dvacet metrů vysokým akváriem. Mrakodrap má být dokončen v roce 2007. Již dnes jsou všechny prostory ve Federation Tower beznadějně obsazené.

Skleněný betlém

V bývalé kapli zámku Bezdružice (nachází se mezi Mariánskými a Konstantinovými lázněmi) je umístěn ojedinělý skleněný, tři a půl tuny vážící, betlém od sklářského výtvarníka ak. malíře Jaromíra Rybáka. Toto unikátní dílo je zhotoveno technikou broušení, rytí, zlacení a bronzířství. Vyrobené je z křišťálu a slavnostně odhaleno bylo letos v srpnu. Na zámku najdete i Muzeum sklářské tvorby, které představuje profily největších osobností české skleněné plastiky druhé poloviny dvacátého století. Ve stálé expozici jsou zastoupena díla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, Václava Ciglera, Bohumila Eliáše, Jiřího Harcuby, Mariána Karla, Vladimíra Kopeckého a René Roubíčka.

Záhada křišťálové lebky

Jako většina záhad současné archeologie, také slavná křišťálová lebka je dosud zahalena tajemstvím. Podle většiny pramenů lebku nalezla v roce 1925 archeologická výprava vedená Michell-Hedgesem, která hledala v troskách mayského města Lubaantun důkazy o existenci bájné Atlantidy.
Dokumenty Britského muzea ale naznačují, že Michell-Hedges lebku koupil na londýnské aukci až v roce 1943, navíc neexistuje žádná fotografie lebky, která by byla starší než z roku 1943. I přes sporný původ zůstává křišťálová lebka mimořádně zajímavým předmětem. Ohromující artefakt je dlouhý 203,4 milimetru a široký 125,4 milimetru. Kdosi neznámý jej vyrobil z jediného krystalu křišťálu! Tuto nejušlechtilejší odrůdu krystalového křemene je přitom možné tvarovat pouze diamantovými nástroji. Na lebce však nejsou žádné stopy, které by muselo zanechat i sebedokonalejší nářadí. I při použití dnešních pokročilých technologiích by bylo mimořádně složité lebku vyrobit. Odborníci tvrdí, že podobných lebek je celkem 13, jejich stáří je však dodnes sporné, v některých případech se odhaduje až na 3 600 let! Většina badatelů se domnívá, že výrobou lebky se zabývaly celé generace kněžích, kterým musely stačit jejích vlastní ruce. Zřejmě za pomoci hadříků a písku trpělivě obrušovali průsvitný nerost do žádoucí podoby. Jak je ale možné, že na povrchu lebky nejsou ani mikroskopické škrábance? Třeba měl pravdu sám Mitchell-Hedges, který až do své smrti trval na tom, že staří Mayové znali rostlinné šťávy změkčující křišťál natolik, že se dal poměrně snadno tvarovat.

Skleněné letadlo

Skleněnou lokomotivu jezdící po skleněných kolejích, skleněné letadlo, které se vzneslo či Harleye s pérováním, tyto funkční modely vyrobil sklář Michal Zahradník. Prvním modelem byl parní stroj měřící 40 cm na délku, jediné co není ze skla je líh, knot a voda, jejíž páry stroj pohánějí. Za vrchol své práce považuje Michal Zahradník skleněné letadlo, které se udrželo ve vzduchu 9,5 vteřiny. Letadlo má rozpětí jeden metr a váží 1,2 kg. Dalším unikátem je skleněný automobil s diferenciálem a pérováním ze skla.

Nejen zrcadlová bludiště

Nejslavnějším současným světovým tvůrcem bludišť je Adrian Fisher. Navrhl více než 500 bludišť v 23 zemích. Jeho první větší zakázkou byl kostelní zrcadlový labyrint v britském Greays‘ Court. Fisher navrhuje bludiště z křovin, travin, cihel, zrcadel či bludiště vodní. V mořském parku v Jersey vytvořil největší vodní labyrint na světě, jeho stěny tvoří proudy vody, které tryskají do větší či menší výše, někdy mizí a vytvářejí chodbičky, které nikam nevedou. Unikátní jsou i jeho hororová bludiště v Londýně, Edinburghu a Hamburgu.

Adopce oken

Nadační fond kostela sv. Václava a Obecní úřad Výsluní (Chomutovsko) nabídl k adopci okna v kostele sv. Václava. Jde o vitrážové zasklení, přičemž je cena jednoho okna stanovena na 9 tisíc korun. Jméno „adoptivního rodiče“ (jednotlivce či firmy), uvedené na okně bude s kostelem spjato na dlouhé věky. Stejný nápad mělo občanské sdružení v Broumově, které se ujalo rekonstrukce bývalého měšťanského pivovaru s více než 180 okny.

Skleněný oltář

Šumava není jen nádherná příroda, ale i region s bohatými sklářskými tradicemi. Obnovením starého umění šumavských sklářů je monument skleněného oltáře a skleněné křížové cesty v kostele sv. Vintíře na Dobré Vodě u Hartmanic. Financován byl Městem Hartmanice za přispění prostředků z Programu obnovy venkova, programu Phare CBC a Česko-německého fondu budoucnosti. Již při vstupu do kostela každého pohltí krása třídílného reliéfu o rozměrech 4,5 x 3,2 metru. Oltářní retabulum je zhotoveno ve formě skleněné tavené plastiky z kompoziční skloviny hnědozelené barvy. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun se jedná o ojedinělé sklářské dílo, které nemá obdoby v Evropě a snad ani na světě. Oltář i křížová cesta vznikly v dílně Vladěny Tesařové.

Skleněná tabule

Největší skleněná tabule na světě měla plochu 50 metrů čtverečních (20 x 2,5m) a sloužila jako exponát francouzské společnosti Saint Gobain na Mezinárodních dnech výrobců zrcadel, konaných v březnu 1958.